dr inż. Andrzej Górka, starší přednášející, vedoucí Centra pasivního stavitelství
andrzej.gorka@put.poznan.pl, +48 61 6485826

dr inż. Radosław Górzeński, adjunkt
radoslaw.gorzenski@put.poznan.pl, +48 61 6485825

Poznaňská polytechnika, Institut environmentálního inženýrství

1. Úvod, princip funkce odpařovacího chlazení

V podnebí, které panuje v Polsku, se na vytápění běžného domu spotřebuje mnohem více energie než na jeho chlazení. V nových budovách s účinnou tepelnou izolací je spotřeba energie na chlazení vysoká a v některých případech dokonce převyšuje spotřebu energie na vytápění. Rostoucí požadavky na energetickou efektivitu budov a vysoké ceny energie vedou projektanty k hledání nových technických řešení, která v létě zajistí v budovách přiměřenou tepelnou pohodu při poměrně nízkých investičních a provozních nákladech.

Vedle nejvíce rozšířeného kompresorového chlazení se na trhu stále častěji objevují zařízení k přímému a nepřímému chlazení na principu odpařování vody (tzv. chlazení adiabatické, evaporační, anglicky evaporative cooling). Odpařovací chlazení má dlouhou historii – již ve starověku lidé k ochlazení vzduchu v místnostech používali navlhčené tkaniny. Odpařovací chlazení je ekologické – jako chladicí médium se používá voda (R718). V polské literatuře se setkáváme s názorem, že takový způsob chlazení je vhodný především do suchého a horkého podnebí [1]. V tomto článku posoudíme účinnost a rentabilitu přímého odpařovacího chlazení v polských podmínkách.

Princip funkce a konstrukce zařízení pro přímé odpařovací chlazení jsou znázorněny na obr. 1.

Obr. 1.Princip funkce a vnitřní uspořádání zařízení pro přímé odpařovací chlazení – zdroj: vlastní zpracování dle [2]

Z hlediska termodynamiky dochází při odpařovacím chlazení k výměně tepla a hmoty mezi vodou a proudícím vzduchem, během které se voda odpařuje. Teplo potřebné k odpaření vody je odebíráno z proudícího vzduchu, čímž se snižuje jeho teplota a vzrůstá jeho vlhkost. Citelné teplo odebírané ze vzduchu se mění v latentní teplo odpařované vody. Celý proces odpařování probíhá v podstatě bez výměny tepla s okolím, a proto celkový tepelný výkon zařízení činí 0,0 kW. Teplota vzduchu na výstupu ze zařízení je však nižší než teplota vzduchu na jeho vstupu, a to až o více než 10 °C. K popisu výsledného efektu přímého odpařovacího chlazení se používá pojem „pociťovaný chladicí výkon“:

kde:

Q – pociťovaný chladicí výkon [W], V – objemový tok vzduchu [m³/s], – hustota vzduchu [kg/m³], C – specifická tepelná kapacita vzduchu [J/(kgK)], – teplota vzduchu na vstupu do zařízení [°C], – teplota vzduchu na výstupu ze zařízení [°C].

Protože při odpařovacím chlazení současně s poklesem teploty vzduchu roste jeho relativní vlhkost, účinnost těchto zařízení výrazně klesá při vysoké relativní vlhkosti vzduchu v okolí, což může nastat např. před bouřkou.

2. Měření

Pro posouzení, nakolik je odpařovací chlazení použitelné v polském podnebí, bylo provedeno dvouměsíční měření provozních parametrů zařízení Breeze 900 s ventilátorem nastaveným na 75 % jmenovitého výkonu (75 % jmenovitého průtoku vzduchu zařízením). Zařízení ochlazovalo vzduch ve skladové hale s plochou cca 400 m², nacházející se na předměstí Poznaně (Obr. 2).

Obr. 2.Umístění zkoušeného zařízení – zdroj: vlastní zpracování

Obr. 3.Termografické snímky zkoušeného zařízení za horkého dne: teplota vzduchu na výstupu ze zařízení cca +18 °C, venkovní teplota cca +30 °C, teplota střechy téměř +50 °C – zdroj: vlastní zpracování

Zařízení pracující s kapacitou cca 10 000 m³/h bylo sledováno po dobu dvou měsíců v létě 2013. Naměřené hodnoty pak byly porovnány s hodinovými meteorologickými daty publikovanými polským Ministerstvem infrastruktury a rozvoje [3].

Měření probíhalo od 1. 7. do 30. 8. 2013 a byly při něm sledovány následující parametry:

teplota a vlhkost venkovního vzduchu,
teplota a vlhkost vzduchu na výstupu z chladicího zařízení,
teplota a vlhkost vzduchu v místnosti.

Výše uvedené parametry byly měřeny kontinuálně s vysokou přesností a každé 2 minuty se vypočítávaly a zaznamenávaly průměry z naměřených hodnot. Zaznamenávaly se také časy zapnutí a vypnutí zařízení. Zařízení bylo v provozu od pondělí do pátku od cca 8.30 do cca 16.30 hodin, ale pouze tehdy, kdy to bylo nutné z hlediska teploty vzduchu v uvedené skladové hale.

Obrázek 4 obsahuje data z celého sledovaného období a ukazuje závislost teploty chladicího vzduchu (vzduchu na výstupu z chladicího zařízení) na teplotě a relativní vlhkosti vzduchu venkovního. V chladicích zařízeních tohoto typu je teplota výstupního vzduchu tím nižší, čím nižší je relativní vlhkost vzduchu venkovního. Tuto skutečnost potvrzují naměřené hodnoty: např. při teplotě venkovního vzduchu +32 °C a jeho relativní vlhkosti 50 % činila teplota na výstupu z chladicí jednotky cca 23,5 °C. Jestliže při téže teplotě venkovního vzduchu jeho relativní vlhkost činila 40 %, pak teplota vzduchu na výstupu z chladicí jednotky poklesla na +21 °C. Z grafu na obr. 3 vyplývá, že při relativní vlhkosti venkovního vzduchu nižší než 30 % lze vzduch procházející chladicí jednotkou ochladit z +32 °C na teplotu pod +20 °C.

Obr. 4.Závislost teploty vzduchu na výstupu z chladicí jednotky na teplotě a relativní vlhkosti vzduchu venkovního – zařízení Breeze 900 s výkonem nastaveným na cca 75 % jmenovitého průtoku vzduchu – zdroj: vlastní zpracování

Obrázek 5 ukazuje průběh měřených parametrů během dvou po sobě následujících horkých a slunných dnů (21. a 22. července 2013), přičemž v prvním dni byla chladicí jednotka vypnuta (neděle), kdežto ve druhém dni (pondělí) byla v provozu. Díky porovnání dvou podobných dnů tento graf umožňuje provést srovnávací hodnocení výsledků práce zařízení.

Pro uživatele je nejdůležitější teplota vzduchu v místnosti. Zatímco v neděli, při vypnutém zařízení, teplota vzduchu v místnosti překračovala +33 °C, v pondělí za podobných podmínek, ale při zapnutém zařízení, teplota v místnosti poklesla na cca +27 °C. Zařízení tedy snížilo teplotu v místnosti o cca 6 °C. Bylo použito zařízení s výkonem o cca polovinu nižším než doporučuje jeho výrobce pro takto velký prostor. Lze tedy předpokládat, že při použití zařízení, jehož výkon by odpovídal objemu místnosti, by se dosáhlo mnohem většího poklesu teploty v místnosti. Vliv funkce zařízení na teplotu v vzduchu místnosti je také velmi zřetelný v pondělí kolem 16.00 hodin, kdy se toto zařízení vypnulo. Po vypnutí zařízení teplota v místnosti v krátké době vzrostla o 4 °C, přestože sluneční záření již sláblo a teplota vzduchu venku pomalu klesala.

V nejteplejší části dne, od 13.00 do 16.00 hodin, kdy teplota vzduchu venku činila cca +32 °C, se teplota vzduchu vháněného do místnosti pohybovala v rozmezí +19 až +20,7 °C, což znamená, že zařízení tento vzduch ochladilo o více než 12 °C. Obdobné hodnoty těchto parametrů lze odečíst z grafu na obr. 4. Tak velký pokles teploty vháněného vzduchu vyplýval především z poměrně nízké relativní vlhkosti venkovního vzduchu, která v uvedených hodinách nepřesahovala 35 %. Při vysokých teplotách vzduchu je jeho relativní vlhkost většinou nízká, což umožňuje dosáhnout vyšší účinnosti chlazení v nejteplejších ročních obdobích – viz obr. 6.

Obr. 5.Průběhy teploty a relativní vlhkosti vzduchu ve dvou po sobě následujících dnech: v neděli 21. 7. 2013 (zařízení v provozu) a v pondělí 21. 7. 2013 (zařízení vypnuté) – zdroj: vlastní zpracování

Relativní vlhkost vzduchu v místnosti se při zapnutém zařízení pohybovala v rozmezí 52 až 57 %. Stejné relativní vlhkosti vzduchu byly v místnosti naměřeny v nočních hodinách, kdy bylo chladicí zařízení vypnuto.

Změřený elektrický příkon zařízení činil 680 W.

Obr. 6.Závislost pociťovaného chladicího výkonu zařízení na teplotě venkovního vzduchu
– naměřené hodnoty při stálém proudění vzduchu – zdroj: vlastní zpracování

3. Sezónní analýza

Z hodnot naměřených v konkrétním místě a čase lze definovat provozní charakteristiky použitého zařízení při okamžitých venkovních podmínkách. Pro stanovení předpokládané průměrné účinnosti a sezónních nákladů na provoz zařízení je třeba naměřené hodnoty přepočítat na standardní podmínky. Proto byly naměřené hodnoty, částečně znázorněné na obr. 4, popsány funkcemi a , kde znamená teplotu venkovního vzduchu, relativní vlhkost venkovního vzduchu, teplotu ochlazeného vzduchu vháněného do místnosti a relativní vlhkost ochlazeného vzduchu vháněného do místnosti. S využitím takto popsaných závislostí a dat z „Typických meteorologických let“, publikovaných na webových stránkách polského Ministerstva infrastruktury a rozvoje [3], bylo vypočteno rozložení teploty a relativní vlhkosti ochlazeného vzduchu vháněného do místnosti pro čtyři ukázkové lokality: Štětín, Poznaň, Varšava, Katovice. U každé z nich se vycházelo z předpokladu, že zařízení bude v provozu od 1. června do 31. srpna, 7 dnů v týdnu, ale pouze v těch hodinách, v nichž teplota venkovního vzduchu bude vyšší než +22 °C. Pro výpočet provozních nákladů byla zvolena cena 1 kWh elektrické energie 0,60 PLN a cena 1 m³ vody 11 PLN. Výpočet byl proveden pro objemový tok vháněného vzduchu menší než jmenovitý, odpovídající objemovému toku vzduchu při zkouškách zařízení (prováděných měřeních).

Výsledky výpočtů jsou uvedeny v Tabulce č. 1.

Tabulka č. 1.Sezónní parametry práce testovaného zařízení vypočtené pro typické meteorologické roky,
pro čtyři lokality v Polsku – zdroj: vlastní zpracování

Lokalita		Štětín	Poznaň	Varšava	Katovice
Objemový tok vzduchu	m3/h	10 000	10 000	10 000	10 000
Doba provozu	h	242	430	425	351
Doba provozu při ochlazení < 4 °C	h	18	9	41	14
Doba provozu při ochlazení < 4 °C	%	7%	2%	10%	4%
Průměrné ochlazení vzduchu	°C	6,5	7,5	6,8	7,0
Maximální ochlazení vzduchu	°C	10,0	13,3	12,5	11,8
Průměrná teplota vzduchu vháněného do místnosti	°C	18,2	17,6	18,1	17,9
Průměrná relativní vlhkost vzduchu vháněného do místnosti	%	89	88	89	89
Průměrný pociťovaný chladicí výkon	kW	22	25	23	23
Elektrický příkon	W	680	680	680	680
Spotřeba elektrické energie	kWh	165	292	289	239
Průměrná spotřeba vody	dm3/h	34	40	36	37
Celková spotřeba vody	m3	8,3	17,2	15,4	13,1
Náklady na elektrickou energii	PLN	99	175	173	143
Náklady na vodu	PLN	92	190	170	144
Celkové provozní náklady	PLN	190	365	343	287
Průměrná hodnota chladicího faktoru (COP) – součinitele efektivnosti	–	32	37	34	34
Průměrné náklady na vytvoření 1 kWh pociťované chladicí energie	PLN/kWh	0,036	0,034	0,035	0,035

Z analýzy výsledků těchto výpočtů plynou následující závěry:

Rozdíly v dobách provozu zařízení jsou způsobeny rozdílnými povětrnostními podmínkami v posuzovaných lokalitách. Nejvyšší hodnoty byly zjištěny ve vnitrozemí Polska (Varšava, Poznaň) a výrazně nižší hodnoty v blízkosti moře (Štětín).
Provoz s nízkým výkonem a malým ochlazením vzduchu (nižším než o 4 °C) představuje 2 až 10 % doby provozu. Jedná se o hodiny s vysokou vlhkostí venkovního vzduchu a většinou jeho nepříliš vysokou teplotou (do +25 °C) – viz obr. 6, kdy se neočekává intenzívní chlazení.
Průměrné ochlazení vzduchu činí cca 7 °C a maximální ochlazení v Poznani je vyšší než 13 °C. Při vysokých venkovních teplotách zařízení dosahuje vysoké chladicí účinnosti – např. v Poznani při venkovních teplotách přesahujících +30 °C je vzduch při průchodu zařízením ochlazován v průměru o více než 11 °C.
Průměrná teplota ochlazeného vzduchu vháněného do místnosti činí cca +18 °C a jeho relativní vlhkost cca 90 %. Po absorbování přírůstku citelného tepla v místnosti se teplota tohoto vzduchu většinou zvýší na cca +25 °C a jeho relativní vlhkost poklesne na cca 50 až 60 %.
Průměrný pociťovaný chladicí výkon zařízení – vypočtený z rovnice (1) – se u jednotlivých lokalit liší v závislosti na specifických povětrnostních podmínkách. Je však cca 35krát vyšší než spotřebovaný elektrický příkon. Energetická efektivita chlazení posuzovaného zařízení je tedy desetkrát vyšší ve srovnání s běžně používanými kompresorovými chladicími jednotkami.
Průměrné množství vody spotřebované zařízením dosahuje 40 dm³/h a spotřeba za celé léto činí 10 až 20 m³. Jestliže se ze zařízení během jeho provozu vypouští voda, může se její celková spotřeba zvýšit o několik m³ za sezónu.
Náklady na elektrickou energii a vodu jsou přibližně stejné – každé z nich činí přibližně 50 % z celkových provozních nákladů zařízení. V případě použití většího počtu zařízení se často vyplatí množství jimi spotřebované vody měřit samostatným vodoměrem, aby tato voda nebyla zatížena poplatkem za stočné, což výrazně sníží náklady na dodávku vody. Pochází-li voda z vlastního zdroje, jsou tyto náklady většinou zanedbatelné.
Celkové náklady na provoz zařízení jsou poměrně nízké – nepřekračují 1 PLN/h.
Jednotkové náklady na získání pociťované chladicí energie činí cca 0,035 PLN / 1 kWh, což je hodnota nedosažitelná v případě kompresorových chladicích zařízení – náklady na provoz kompresorové klimatizace jsou zpravidla 5krát vyšší.

4. Kontroverze

Vynikající energetická účinnost a plně ekologický provoz – to jsou evidentní přednosti zařízení pro přímé odpařovací chlazení. Některé vlastnosti těchto zařízení však občas vyvolávají pochybnosti u projektantů a potenciálních uživatelů. Objevují se následující kritické názory:

chladicí výkon klesá při vysoké vlhkosti venkovního vzduchu,
v chlazené místnosti vzrůstá relativní vlhkost vzduchu,
hrozí nebezpečí rozvoj choroboplodných mikroorganizmů.

Účinnost popisovaných odpařovacích chladičů je závislá na teplotě a relativní vlhkosti venkovního vzduchu. Účinnost zařízení klesá při vysoké relativní vlhkosti venkovního vzduchu. Vysokou relativní vlhkost venkovního vzduchu však zaznamenáváme většinou pouze tehdy, je-li jeho teplota nižší než +25 °C. Počty hodin s ochlazením nižším než o 4 °C, uvedené v tabulce č. 1, se týkají právě takových mírných teplot. Ze všech analyzovaných meteorologických dat pouze ve Varšavě po dobu 1 hodiny bylo ochlazení menší než o 4 °C při teplotě venkovního vzduchu pod +25 °C. Je však nutné brát v úvahu, že pro výše uvedené výpočty byla použita data obsahující průměrné hodinové teploty a vlhkosti venkovního vzduchu. Za skutečných provozních podmínek takový stav, při kterém má venkovní vzduch současně vysokou teplotu i vysokou vlhkost a odpařovací chlazení v důsledku toho funguje s nižší účinností, nastává pouze příležitostně na krátkou dobu, např. před bouřkou.

Někteří uživatelé a projektanti se také obávají, že v důsledku odpaření 30 až 40 dm³/h se značně zvýší vlhkost vzduchu v místnosti. Tyto obavy by byly oprávněné, kdyby zařízení pracovalo v uzavřeném oběhu, podobně jako při chlazení kompresorovými zařízeními typu split. Přidáním 35 dm³/h vody do proudu čerstvého vzduchu o objemu 10 000 m³/h se zvýší množství vlhkosti ve vzduchu po necelé 3 g/kh. To odpovídá zvýšení relativní vlhkosti o cca 15 % při +25 °C, což je běžná teplota v chlazených místnostech v letních dnech. Z výsledků měření plyne, že relativní vlhkost vzduchu v chlazené místnosti za provozu zařízení v horkých dnech nepřesahuje 60 % (viz obr. 5), což odpovídá výsledkům výpočtů: přiváděný ochlazený vzduch s parametry = +18 °C, = 90 %, po pohlcení citelného tepla v místnosti, při teplotě = +25 °C získá relativní vlhkost = cca 60 %. Může se však stát, že relativní vlhkost venkovního vzduchu v odpoledních hodinách přesáhne 70 % a v tom případě relativní vlhkost vzduchu v chlazené místnosti zřejmě také překročí 70 %, protože odpařovací chladicí zařízení nemají (na rozdíl od chladicích zařízení kompresorových) možnost sušit vzduch. Optimální relativní vlhkost vzduchu v prostorách obývaných lidmi činí 30 až 70 %. Při odpařovacím chlazení výrobních hal, skladů a dalších podobných prostor je třeba zjistit přípustný rozsah relativní vlhkosti pro daný případ.

Z choroboplodných mikroorganizmů, které se mohou šířit v chlazených nebo klimatizovaných prostorách, představují největší riziko bakterie z kmene Legionella pneumophila. S těmito bakteriemi se můžeme v malém množství setkat v přírodním prostředí (např. v řekách a jezerech), rozmnožují se s různou intenzitou ve vodě teplé +20 až +45 °C, nejrychleji při 37 °C. Také virulence bakterií Legionella pneumophila závisí na teplotě – při 37 °C jsou agresivnější než při teplotě pod +25 °C [4]. Infekce je přenášena vdechnutím vodního aerosolu (kapének vody) obsahujícího bakterie. Ve většině systémů používaných ke chlazení, vlhčení nebo sušení vzduchu přichází voda v tekutém stavu do styku se vzduchem vháněným do místnosti. Všechny tyto systémy je proto nutno v určitém rozsahu chránit před množením bakterií Legionella – podrobné požadavky z této oblasti lze najít ve Zprávě Institutu stavební techniky [5]. V oblasti klimatizace a chlazení vzduchu hrozí největší riziko výskytu bakterií Legionella pneumophila v chladicích věžích se sprchovacím okruhem a v odpařovacích výparnících, protože tam voda dosahuje vyšších teplot, které podporují množení bakterií. V případě odpařovacího (adiabatického) chlazení jako součásti systému úpravy vzduchu vháněného do budovy riziko množení bakterií hrozí pouze tehdy, když při přerušovaném provozu odpařovacích chladičů vzduchu zůstává v jejich zásobnících voda [4]. Pro zamezení množení bakterií je třeba při každé přestávce provozu zařízení tyto zásobníky vyprazdňovat. Moderní adiabatická chladicí zařízení jsou vybavena elektromagnetickými ventily pro automatické vypouštění vody ze zásobníků. Průměrná teplota vzduchu vháněného do místnosti a procházejícího posuzovaným zařízením činila +20,2 °C. Za běžných povětrnostních podmínek lze očekávat, že tato teplota bude činit kolem +18 °C (Tabulka č. 1). Okamžité teploty vzduchu na výstupu ze zařízení se mohou místy blížit k teplotě +25 °C. Protože je do zařízení neustále přiváděna čerstvá voda z vodovodní sítě, je její průměrná teplota nižší než teplota vháněného vzduchu. Zásobník v tomto zařízení je navíc poměrně nevelký – menší, než průměrná hodinová spotřeba vody v tomto zařízení, a tedy doba, během které dochází k celkové výměně vody v zásobníku nepřesahuje 1 hodinu. Riziko množení bakterií Legionella za provozu odpařovacího chladicího zařízení je tedy minimální. Toto riziko vzniká při ponechání vody v zásobníku v době, kdy je zařízení vypnuto, protože pak se může teplota této vody srovnat s teplotou venkovního vzduchu, nebo ji i překročit, např. nad +30 °C. Aby k tomu nedocházelo, musí se ihned po vypnutí chlazení voda ze zásobníků vypustit.

Pro kontrolu výskytu bakterií v posuzovaném zařízení byl po 3 měsících jeho používání za provozu odebrán z jeho zásobníku vzorek vody a podroben zkouškám podle normy PN-EN ISO 11731-2:2008 na přítomnost bakterií Legionella pneumophila. Výsledky zkoušek [6] byly negativní – přítomnost uvedených bakterií ve zkoušeném vzorku vody nebyla zjištěna.

5. Shrnutí

Odpařovací (adiabatické, evaporační) chlazení je zajímavou alternativou ke kompresorovým chladicím systémům převládajícím na trhu. Desetinásobně vyšší energetická účinnost a nezávadnost pro životní prostředí (chladicím médiem je voda z vodovodní sítě) – to jsou hlavní přednosti tohoto systému. Rozhodneme-li se použít odpařovací chlazení, musíme však brát v úvahu, že při dočasném zvýšení vlhkosti venkovního vzduchu, což nastává např. před bouřkou, bude pociťovaný chladicí výkon tohoto zařízení výrazně nižší. Navíc lze očekávat, že v chlazených prostorách se o něco zvýší relativní vlhkost vzduchu. Její konkrétní hodnota závisí na mnoha faktorech a většinou nepřesahuje 55 až 60 %, což je z hlediska tepelné pohody člověka přijatelná hodnota. Při správném provozu zařízení je riziko výskytu bakterií Legionella pneumophila minimální nebo žádné, podobně jako v ostatních klimatizačních zařízeních.

Použití odpařovacího chladicího zařízení výše popsaného typu má ještě jednu velmi významnou a dosud neuvedenou výhodu: na rozdíl od chladicích systémů typu split přivádí do budovy velké množství čerstvého, filtrovaného vzduchu. Zařízení popsané v tomto článku při celkových provozních nákladech 1 PLN/h přivádí do budovy kolem 10 000 m3/h ochlazeného venkovního vzduchu, což pokrývá spotřebu více než 300 lidí. Ve srovnání s budovami chlazenými kompresorovou klimatizací je ještě jeden rozdíl: na budově vybavené systémem evaporačního chlazení musí být umístěny nápisy „NEZAVÍREJTE OKNA“.

6. Literatura

[1] Wesołowski, A., 2010, Przyszłość czynników chłodniczych cz. 1, Chłodnictwo i Klimatyzacja [Budoucnost chladicích systémů, 1. díl, Chlazení a klimatizace], ISSN 1425-9796, č. 8/2010, str. 11-17

[2] Internetové stránky http://www.ekonair.pl/, stav ke dni 13. 6. 2014

[3] Internetové stránky
http://www.mir.gov.pl/budownictwo/rynek_budowlany_i_technika/efektywnosc_energetyczna_budynkow/typowe_lata_meteorologiczne/strony/start.aspx – Typowe lata meteorologiczne i statystyczne dane klimatyczne dla obszaru Polski do obliczeń energetycznych budynków [Typické meteorologické roky a statistická klimatická data pro oblast Polska pro energetické výpočty budov], stav ke dni 13. 6. 2014

[4] The control of legionella bacteria in water systems. Approved Code of Practice and guidance. ISBN 978 0 7176 1771 2, U.K. Health and Safety Executive, 2009

[5] Kozłowski B., Toczyłowska B., Pykacz S., 2011, Wytyczne projektowania, wykonywania i użytkowania instalacji wodociągowych i klimatyzacyjnych w celu ograniczenia zagrożenia bakteriami Legionella [Pokyny pro navrhování, provádění a používání vodovodních a klimatizačních rozvodů pro omezení rizika výskytu bakterií Legionella], vydal Instytut Techniki Budowlanej, Warszawa [Institut stavební techniky, Varšava]

[6] Zpráva z laboratorních zkoušek č. „D”/769/1994/2013, vypracovala Vojvodská sanitárně-epidemiologická stanice v Poznani, 26. 9. 2013

[7] Sikończyk I., 2013, Chłodzenie adiabatyczne w układach klimatyzacji komfortu [Adiabatické chlazení v zdravotně hygienických (komfortních) klimatizačních systémech], Rynek Instalacyjny 3/2013

[8] Krajnik-Żuk E., 2011, Chłodzenie adiabatyczne w zakładach przemysłowych [Adiabatické chlazení v průmyslových podnicích], Rynek Instalacyjny 9/2011

[9] Anisimov S., Pandelidis D., 2012, Kierunki rozwoju wyparnego chłodzenia powietrza [Směry rozvoje odpařovacího chlazení vzduchu], Rynek Instalacyjny 10/2012

Přímé odpařovací chlazení budov